11.08.2019
Léto s Jiráskem

Nikdy nemám čas pořádně uklidit knihovnu. Naladila jsem na svém mobilu četbu na pokračování a využila čas na celou Filozofskou historii. A nedávno jsem zase uklízela při F. L. Věkovi, z knihobudky jsem si odnesla Temno.

Nikdy nemám čas pořádně uklidit knihovnu. Naladila jsem na svém mobilu četbu na pokračování a využila čas na celou Filozofskou historii. A nedávno jsem zase uklízela při F. L. Věkovi, z knihobudky  jsem si odnesla Temno.

Vůbec to nechápu, co se to ve mně děje, že mám takovou historizující náladu, ale v době, kdy každý myslí na budoucnost, mám opravdu velkou touhu vrhat se do minulosti. Je mnoho prognostiků, kteří říkají, jak to asi bude vypadat s dětmi za dvacet let. Všichni prorokují, jaké dovednosti by se ve školách měly učit, aby to s budoucností dopadlo dobře. S dovednostmi souhlasím, vypadá to nádherně, tak proč tak nutně potřebuji toho Jiráska?

Cítím, jak potřebuji kořeny, každé prázdniny hledám nějaké jiné kořeny, ale potřebuji držet při zemi a hledat kořeny. Jirásek jsou takové kořeny, nepocházím sice z Dobrušky, ale potřebuji číst o době, kdy věci byly jinak, než dnes. Dělá mi dobře charakter F. L. Věka a Vavřeny a jejich touha po tom, aby se rozšiřoval český jazyk, líbí se mi Lenka a Věkova Márinka, horlivé čtenářky, vlastenky a dobré maminky a oddaní učenci.

Je to taková úleva číst knihu, ve které je opravdový hrdina, opravdový vlastenec či někdo, kdo prostě a jednoduše věří a s vírou se dívá do budoucnosti. Nejspíš mi Jirásek nahrazuje vitamín N (naději). Fascinuje mne Lenčin strýc farář. V zapadlé vesničce učil svoji neteř - sirotka milovat český jazyk a život vůbec. V době, kdy nebyla naděje na cosi pozitivního, na určení vlastního národa, naději měl a dával.

A tohle přesně hledám, k čemu upnout svoji naději pro budoucí generaci. Nezlobte se, ale nechci ji upínat k tomu, že budou děti lépe komunikovat, ani k tomu, že budou ovládat technologie. Pro svoji naději pro jejich lepší život potřebuji něco většího, něco charakterotvornějšího. Ale nevidím nic kolem. Malinko mi svítí ti chlapci z Letné. Při vší úctě ke všem teoriím, prosím, jděte s nimi do háje (Nedošínského), vraťte mi naději.  Copak nejde nejvíc hlavně o to, aby z dětí byli slušní a charakterní lidé a s takovými lidmi na světě žili? Alespoň trošku se snažit, to by mi pomohlo.

 

Miroslava Adamcová

  • Recenze
Karle Novák
31. 10. 2019 11:12
Hodnocení:      
Reakce na článek: Krásně napsáno :-)
Odpověď administrátora:
Vyhledávání článků