Na hodinách tvůrčího čtení jsme se v tomto školním roce rozhodovali mezi dvěma tituly:  Druhé město a román Poslední léto od Doroty Ambrožové, vydaný nakladatelstvím Euromedia Group. Poté, co nám pan učitel přečetl přibližně deset stran z obou knih, bylo hned jasné, že Poslední léto bude pro většinu z nás zajímavější volbou. Už těch pár prvních stránek mě velmi zaujalo.

Poslední léto je vyprávěno patnáctiletou dívkou, která popisuje svůj každodenní život i problémy, se kterými se potýká. Hlavní hrdinka je zamilovaná do svého souseda, mladého lékaře, který je však o osmnáct let starší. Tento vztah výrazně ovlivňuje její chování, styl oblékání a další projevy. Začíná se oblékat vyzývavě a provokovat své okolí. Kromě toho řeší vztahy s rodiči, problémy ve škole, i mezi kamarádkami. Řekla bych, že kniha je o dospívání a problémech dospívajících.

Na této knize mě zaujalo především to, že jsem se s hlavní postavou nedokázala plně ztotožnit. Její jednání mi bylo často cizí. Právě to ale způsobilo, že jsem chtěla číst dál, abych jí pochopila. Hrdinka mě mnohdy dokonce rozčilovala, její rozhodnutí mi připadala nerozumná nebo přehnaná. 

Kniha měla svižné tempo a zdravou dávku napětí, které ovšem v závěru knihy začalo polevovat. Posledních několik kapitol na mě působilo zdlouhavě a nebavilo mě. Přesto celkový dojem z knihy hodnotím spíše pozitivně. Jako kniha na volné chvíle nebo letní čtení funguje velmi dobře.