13.1.
Sářina recenze na Poslední léto

Kniha vydaná v roce 2024 od české spisovatelky Doroty Ambrožové sleduje vypravěčku
přibližně od patnácti do dvaceti let. Děj se odehrává v období středoškolských a
vysokoškolských let a zaměřuje se na první vztahy, první velkou lásku ke staršímu muži i
následná zklamání. 
Kniha vydaná v roce 2024 od české spisovatelky Doroty Ambrožové sleduje vypravěčku
přibližně od patnácti do dvaceti let. Děj se odehrává v období středoškolských a
vysokoškolských let a zaměřuje se na první vztahy, první velkou lásku ke staršímu muži i
následná zklamání. Už od začátku je patrné, že autorka se nesoustředí na výrazné dějové
zvraty, ale spíše na vnitřní prožívání hlavní hrdinky, která nezapadá do očekávání okolí a
často se sama v sobě nevyzná. Právě tento důraz na psychologii považuji za jednu z
hlavních předností knihy.
V textu se objevuje řada závažných témat, jako je smrt v rodině, psychické potíže a deprese
nebo pocit nepochopení ze strany rodičů a učitelů. Důležitým motivem je také touha po
svobodě a po „dospělosti“, která však ve skutečnosti není tak jednoduchá, jak si ji hrdinka
představovala. Autorka dobře zachycuje mezigenerační neporozumění a ukazuje rozdíl mezi
tím, co od mladých lidí očekávají dospělí, a tím, jaké je skutečné prožívání dospívání plné
nejistoty a tlaku.
Styl psaní je založený na souvislém vnitřním monologu, téměř bez přímé řeči. Čtenář je tak
neustále v myšlenkách hlavní postavy, což může být velmi vtahující, ale zároveň i náročné.
Jazyk je současný, odvážný a místy vyjímečně vtipný. Vypravěčka si nebere servítky, když
mluví o sobě, rodině nebo sexu, což působí autenticky, ale pro některé čtenáře může být až
nepříjemné nebo dráždivé.
Velkou předností knihy je úsporný a přesný jazyk, který dokáže dobře pojmenovat pocity
úzkosti, prázdnoty nebo zmatku. Na druhou stranu může neustálý proud myšlenek působit
místy únavně až to jednoho vytočí, hlavně v pasážích, kde se děj zpomaluje a text ztrácí
tempo.
Hlavní postava během příběhu prochází realistickým vývojem – z egoistické a provokativní
středoškolačky se postupně stává vyzrálejší mladá žena, která si začíná uvědomovat
odpovědnost za své chování. Není však jednoduché si ji oblíbit, protože často jedná
sebestředně. Vedlejší postavy jsou zobrazeny hlavně z jejího subjektivního pohledu a
zůstávají spíše v pozadí.
Celkově kniha působí jako otevřená a upřímná výpověď o dospívání a hledání sebe sama.
Nebojí se těžkých témat ani nepříjemných emocí. Nejde o knihu pro každého, zejména
čtenáři, kteří očekávají napínavý děj, mohou být zklamaní, ale pro mladé čtenáře může být
velmi blízká a srozumitelná.
 
Sára A., 3. ročník
  • Recenze
Skupina
 
 
Vyhledávání článků