Úterý: Přišla jsem do třídy, která mě hned obklopila objetími. Překvapilo mě, jak moc se na mě těší a byla jsem za to ráda. První hodina byla čeština a my se společně učili písmeno F. Paní učitelka a já jsme žákům na tabuli ukazovaly, jak ho napsat psacím písmem i tiskacím. Byla to zábava si takhle zavzpomínat na dobu, kdy jsem také byla v první třídě a toto jsem se učila. Děti byly šikovné a zvládly to v podstatě bez problémů, až na pár malých chybiček v sešitech, které jsem opravovala.

Další hodinou bylo zpívání spojené s dalšími třídami z 1. stupně. Žáci zazpívali pár písniček, které se mi líbily.
Pak byla matematika, tam jsem hodně dětem pomáhala s opravami slovních úloh do správných polí, ale naopak sčítání většinou nedělalo nikomu problémy.

O přestávkách jsme byli v družině, kde jsme si kopali s míčem, což byla velká zábava.

Středa: Tento den začal tím, že jsem nejdříve byla na chvíli v první třídě, kde mě opět mile a s radostí přivítali. První hodina byla znovu čeština, kde se psalo správně psací písmeno N. Když jsem se dívala, jak vypadají sešity, trochu mě překvapilo, jak vypadají dnes, ale zase to byla nová zkušenost zjistit, jak se v dnešní době učí v první třídě. Když jsem se to tehdy učila já, psali jsme pouze na řádek pořád dokola dané písmeno, ale v těchto sešitech k tomu byly i různé hry. Možná to bylo i tím, že já jsem chodila do první třídy do jiné školy než je Heřmánek.

Dále byla angličtina, tento předmět jsem se já začala učit až ve třetí třídě, ale v Heřmánku mají děti angličtinu hned od první třídy. Tématem hodiny bylo počasí. Všechno bylo dobře zorganizované a bylo hezké hrát různé hry se slovíčky. Občas mi přišlo, že jsou děti jenom nejisté nebo stydlivé říct svůj názor, což chápu na 1. třídu.

Pak se odcházelo na plavání, všichni byli smutní, že už jdu jinam, ale musela jsem pomáhat do Hercentra s přijímacím řízením na Gymnázium. S Johankou a později i Emmou jsme v počítači vyhledávaly jména původně přihlášených žáků, kteří si termín naplánovaného pohovoru buď zrušili nebo přehodili na jiné datum. Našli se ale i ti, co vůbec v systému napsáni nebyli, ale dali přihlášku. S touto situací jsme se museli poradit s paní učitelkou. Byla to nová zkušenost s počítačem. Zároveň v tuto dobu už přicházeli nějací žáci na pohovory a já je doprovázela za učiteli. Lidí přicházelo dost, a to jak z Česka, tak i třeba někdo z Bulharska. Někteří byli na nás nepříjemní nebo nám byli nesympatičtí.

Čtvrtek: Byla jsem jen v Hercentru, kde jsem prvně nabízela občerstvení jako například colu, vodu nebo kávu rodičům, kteří čekali na své děti, které byly na

pohovoru s učiteli k přijetí na gymnázium. Dále jsem třídila šanony s přihláškami podle abecedy. Byla jsem nervózní, abych vše podle pokynů udělala správně a něco nepokazila, protože potom by se v tom špatně hledalo a byl by v tom zmatek.

Pátek: Poslední den jsem strávila už zase s první třídou, která mě opět s nadšením přivítala. Jeli jsme na školní zahradu, kde jsme sázeli dýně a melouny a také trochu posekali trávu. V jednu chvíli se stala taková vtipná situace: Paní učitelka šla pro speciální zahradnické nůžky, které byly schované společně s dalšími věci a nářadím v budce, která původně měla sloužit jako záchod, ale teď se tam uskladňuje právě různé nářadí. Paní učitelka tam objevila myš, lekla se a odběhla za paní učitelkou Anitou, která se ale myší také bojí, a to snad ještě víc. Já mám naopak myši ráda, chovám je i doma, a tak jsem se tam šla podívat. Myška ale bohužel už stihla utéct, což mě mrzelo, ale paní učitelky byly rády. Cestou zpátky jsme se zastavili u pampeliškového pole, kde se děti proběhly. Bylo hezké vidět děti, jak si užívají pobyt venku.

Byl to pro mě velmi zajímavý týden plný zábavy a nových zkušeností. Také se lépe cítím připravena na budoucí brigády, na kterých bych chtěla pomáhat s dětmi na letních táborech.