Den 1: První den jsem se na praxi dostal zhruba o 15 minut později což naštěstí nevadilo. Ihned mi bylo uděleno místo kam si sednout a vysvětleno co mám dělat. Jako první úkol bylo najít jméno budoucího žáka gymnázia a napsat jeho kontaktní informace (Respektive na jeho rodiče,) a napsat je na papír pro Olgu. Toto nebylo těžké a úkol jsem zvládl relativně rychle. Poté jsem ale dostal úkol seřadit šanon s papíry budoucích žáků gymnázia podle abecedy (V ohledu na příjmení, ne křestní jméno,). Tento úkol byl trochu těžší a zabral mi trochu delší dobu. Zajímavé bylo že jsem ihned začal zkoušet jaký je optimální způsob, jak seřadit věci podle abecedy. Nejdřív jsem začal tím, že jsem zkoušel po jednom písmenku, tento proces byl ale neefektivní, jelikož se relativně často stávalo že by se osoba jejíž příjmení by začínalo daným písmenem v daném šanonu nacházela, Tudíž jsem prošel celým šanonem bez jakéhokoli pokroku. Relativně rychle jsem přišel k tomu abych nejdříve našel lidi podle dalších 2-3 písmen v abecedě a následovně dané lidi seřadil podle abecedy. Také bylo zajímavé to že jsem mohl zjistit kdo budou mí budoucí spolužáci o pár měsíců dříve. Tak jako tak tato práce nebyla zas tak těžká, ale bylo docela zdlouhavá, jelikož byl šanon docela plný. Po seřazení daného šanonu podle abecedy jsem dostal za úkol přidat přihláškovou listinu do zadní části složky daného žáka. Tento úkol byl velmi jednoduchý, jelikož byl šanon už seřazen podle abecedy, a tudíž se mi snadněji hledali jména zmíněních žáků. Následovně jsem dostal zadáno seřadit další šanon podle abecedy, tentokrát byl tento šanon ale mnohem plnější. Podařilo se mi seřadit zhruba třetinu, než přišel čas na oběd. Už si nepamatuji, co bylo toho dne k jídlu, ale myslím, že to bylo na školní oběd docela dobré. Po obědě mi bylo rychle sděleno že jsou židle v kanceláři rozbité a že se o ně nemůžu opírat. To nebyla dobrá zpráva pro moje záda. Poté se mi podařilo relativně rychle seřadit zbytek šanonu. Takhle by skončil můj první den praxe, ale v průběhu dne jsem pracoval ještě s jedním šanonem, a tak jsem nabídl seřadit i tento šanon podle abecedy. Tím pro mě ale první den praxe už skončil, všechnu práci jsem zvládl dřív, než byly 3 hodiny, a dokonce jsem zvládl i něco navíc.

Den 2: Druhý den jsem musel skončit dřív jelikož jsem měl chirurgii. Jako práci na tento den jsem měl práci s tabulkami Excel. Jednalo se o opisování informace z jedné tabulky do druhé a týkalo se to budoucích studentů gymnázia. Vypisoval jsem nějaké číslo těch, co se dostali (Pokud se nemýlím jednalo se o číslo přihlášky, ale nejsem si tím na 100% jistý) k jednotlivým jménům. Poté jsem vymazal z té tabulky ty, co se nedostali. Takto tam bylo asi 30 jmen mimo ty kteří se nedostali. Tato práce byla v celku jednoduchá, v podstatě jsem musel najít jméno v jedné tabulce pomocí ctrl + f, pak zkopírovat dané číslo a vložit ho do druhé tabulky k přiřazenému jménu. Poté byl čas na oběd, což bylo mimo krátkou přestávku na svačinu moje jediná delší přestávka během praxe. Jako druhý úkol bylo prolistovat školní stránku pro odkazy k přihlášení do 5 až 8 třídy, zapsat jméno stránky na které se odkaz nacházel, upravit tuto stránku a vložit tam nový odkaz. Tohle bylo vše, co na tento den bylo pro mě nachystané. Bylo toho méně, jelikož jak jsem zmiňoval musel jsem končit dříve. Druhý den byl asi nejlehčím dnem z celé praxe, Práce s tabulkami bylo nejen jednoduší ale i zábavnější než práce s papíry, jako jsem měl první den.

Den 3 až 5: Důvod proč poslední tři dny praxe dávám dohromady je, protože jsem během těchto dní dělal v podstatě stejnou aktivitu. Třetí den jsem původně měl bít ve škole v kanceláři, ale tam bylo plno takže jsem předčasně musel jít do her centra. Což naštěstí nebyl problém, jelikož v her centru bylo tolik práce, že mi vystačila na další tři dny, a to jsem měl den navíc. V těchto dnech praxe má práce byla s šanony s žáky domácí výuky. Spočívalo to v tom, že jsem musel procházet šanony od mladších žáku až po ty starší, v jednotlivých složkách žáků najít papír od PPP (zkráceně pro Pedagogicko-psychologická Poradna,) v tomto papíru najít, jestli PPP doporučuje domácí vzdělávání, a do kdy. Pokud platnost daného papíru nebyla uvedena tak papír z největší pravděpodobností neměl časové omezení. A poté tuto informaci zapsat do Edupage. Tato práce je z tohoto popisu možná muže znít jednoduše, ale pravdou byl pravý opak. Nejen že ve složkách žáku nebyl jenom papír od PPP, ale některé složky doslova přetékaly papíry. Nacházelo se v nich třeba 20 a víc papírů v několika foliích (těch folií neboli složkách bylo většinou více než tři) a já musel odhadnout která folie má největší pravděpodobnost mít papír od PPP a projít tuto folii a najít tento papír, pokud jsem odhadl špatně tak jsem musel najít jinou folii a prolistovat i tu. To ale není všechno, někdy se papír od PPP v celé složce nenacházel, po poradě z paní Vohlídalovou mi bylo řečeno abych jména žáků, kterým chyběl papír od PPP napsal na papír. Tohle ale pořád není všechno, jelikož Pedagogicko-Psychologických Poraden je v Čechách mnoho a každá má jiný papír, některé stejné poradny měli několik různých papírů, a ještě k tomu se v některých papírech bylo těžké zorientovat a byly velmi nejasné. A někdy papír od PPP ani nezmiňoval, jestli doporučují domácí vzdělávání nebo ne, nebo těch papírů od PPP bylo několik. Ve středu tam se mnou byla paní Petra Vohlídalová, která si se mnou občas povídala, vysvětlovala mi věci a celkově s ní v kanceláři byla velmi příjemná atmosféra která velmi usnadňovala práci, občasně se objevily i vtipy. Nejhorší den z celé praxe byl ale čtvrtek, Jelikož v kanceláři byla zaplá keramická pec, tudíž tam bylo neskutečné horko, které práci nehorázně zhoršovali. Za celý čtvrtek jsem stihl jenom jeden šanon což bylo nejméně co jsem za celou praxi udělal. Je mi velmi líto lidí, co v kanceláři musí pracovat, když je pec zaplá, naštěstí jsem ale měl motivaci, že čtvrtek bude poslední den praxe a že pak budu mít 3 dny volna. Jediné, co mě ve čtvrtek udržovalo rozum bylo to, že jsem v kanceláři byl sám, a tak jsem si mohl pouštět při práci písničky a podcasty. Když jsem v pondělí přišel do školy tak jsem si myslel, že už se všichni vrátily z Irska, k mému překvapení jsem ale zjistil že se vrací až ve středu. Nejistý, co mám dělat jsem napsal Olze co mám dělat, a ta mi rychle sdělila že ještě v kanceláři potřebují pomoc a požádala mě abych zpracoval zbylé tři šanony, a tak mě požádala abych šel do her centra. Když už jsem byl pár kroků od vchodu tak mi Olga zavolala, že v kanceláři nikdo není a že se budu muset vrátit pro klíče, což pro mě byla špatná zpráva, jelikož se mi palec po operaci ještě pořádně nezahojil a chození mě pořád bolelo. Nebudu lhát že se mi 5 den praxe dělat nechtělo, a byl jsem s vědomím že mám ještě spoustu nedodělaných úkolů. Každopádně jsem měl velkou motivaci toho, že pokud se mi podaří dodělat zbylé 3 šanony za tento den, budu moct nejen jít domů dříve ale také nebudu muset jít další den do školy na 6 den praxe, protože bych všechno už měl hotové. A to se mi podařilo. V pondělí jsem stihl zpracovat všechny 3 šanony za pouhé 3 hodiny, což je pro mě rekordní čas, jelikož jsem stihl nejvíc práce za nejkratší čas. Toto pochopitelně bylo lehčí tím že jsem byl v kanceláři většinu času sám, a tak jsem si mohl pouštět věci do pozadí. V celku poslední 3 dny praxe byly ty nejzajímavější, ale zároveň nejtěžší, jelikož jako součást praxe bylo pročítání papírů od PPP a bylo zajímavé zjistit proč někteří žáci jsou na domácí výuce. Tyto 3 dny byly také zajímavé tím že jsem opravdu pozoroval to jak se učím nejvíce, ze začátku jsem nevěděl jak si s touto prací poradil, ale poslední den jsem více méně už věděl co a jak z intuice.

Závěr: těchto 5 dní praxe bylo velmi zajímavou zkušeností. Nebylo to nic, co bych nečekal, ale naučil jsem se toho poměrně dost a jsem rád že jsem tuto praxi mohl podstoupit, také to je poprvé po skoro dvou letech, co jsem byl schopný jít celý týden do školy, což je pro mě velkým úspěchem a chtěl bych poděkovat všem na této škole co pro mě udělali. Jediné, co mě trochu mrzelo je, že jsem neměl možnost vyzkoušet telefonáty, jelikož i ty by byly velmi cenou zkušeností. Na druhou stranu jsem zase rád že jsem si nemusel tuto zkušenost podstoupit, jelikož nepochybuji o tom, že by pro mě byla velmi nekomfortní. I když bych raději byl jako součást praxe asistentem na prvním stupni, i tato praxe mi dala velmi důležité zkušenosti o tom, jak ve věcech udržovat pořádek a v celku, jak uchovávat dokumentaci. V celku jsem zjistil že i když tato práce byla v celku docela dobrá, pořád bych nechtěl takto pracovat každý den mého života. A nakonec zde přiřazuji fotky z celé praxe.

Fotky: