dialog 

*v duch nebo v hlavě 

-Do prkenné o'grady, nikdo nemůže mít ten implantát!!!

-Ale někdo ho musí mít, do konce světa zbývá jenom hodina!!!

-No tak neřvi na nás, i tak jsem ve stresu!!"

-Přineste R700MO

****

-No tak dělej!

-Jo..JO JOOOOOOOO KONEČNĚ JSME HO NAŠLI

***************

 Lololoshka se probudil zase nechápal co se stalo.

Tento sen se mu zdá každou noc a on nemůže pochopit proč. Tak mávl nad tím snem rukou, protože musí jet do města a nakoupit věci pro postavení domu v jeho vesnici."Tak že potřebují peníze a další věci..." říkal jsi to pro sebe a náhle ze skříně se ozvaly divné zvuky. Lololoshka se podíval do skříně a viděl tohle: létající monitor s obličejem který se točil okolo sebe. Lololoshka odstoupil od skříně a vzal do ruky hrnek a byl hotov ten hrnek hodit po  monitoru. Ale monitor začal mluvit:

-Ahoj Lololoshko, ty si mně nepamatuješ, ale od teď já, Raya Praim budu tvým pet asistentem ^^

Po půl hodině Lololoshka se ještě ptal kdo je to a proč "to" bylo ve skříni.

-Příliš mnoho otázek Lololoshko ಠ⁠_⁠ಠ

- A málo odpovědí "Dráha Rayo"

- Asi tento dialog nikam nevede -_-

- Ty to říkáš moc složitě, prosím řekni to zkráceně kdo a co jsi a proč jsi tady

- Já jsem Raya Praim, jsem tvůj osobní pomocník, já mám ve své bázi informaci o tobě ze samého dětství, a mám úkol zachránit svět před nějakou katastrofou 

- Oh tak dobře.....

- A jaký je teď rok?

Lololoshka se otočil, nakoukl do kalendáře a odpovídá

- 2113

- Cože?!

- Promiň ale musím do města...

Lololoshka vzal peníze a šel už k dveřím, jak Raya se zeptala:

- Počkej, jaký je teď tady režim vlády?

- Autokracie, vládnou taddy 3 Archonti, stát se jmenuje Impérie a pokaždý když mi přichází na mobil mail tak na konci se píše " A pamatuj že Impérie na tebe dbá"

- A dop***le 

- Mh? Co se stalo?

- Tohoto jsem se bála.... Zkrátka povím ti to někdy příště... Tak pojď do města 

Raya letěla za nim a jako by ho pošťuchovali k východu z domu. Byli venku a Raya náhle zmizela Lololoshka si toho nevšiml, dal do uší sluchátka a šel na autobus.

- Jestli co já slyším co posloucháš i můžu s tebou promluvil jako tvůj vnitřní hlas

Lololoshka se lekl hlasu v hlavě, ohlédl se a Raya nikde nebyla.

- Neboj, jsem v tichém režimu a jsem u tebe v kapse- Uklidňovala ho Raya.

Čas letěl tak rychle že si nevšimli toho že už nastoupili do autobusu a byli už ve městě. Ach všemi milovaný Alt-city, velké mrakodrapy, po každý straně visely plakáty s nadpisy tipu "Pracuj pro Impérii" nebo "A pamatuj, že Impérie na tebe dbá" nebo "Halo a Terra zachránily nás od veškerého zla" no a tak dále. Kvůli tomu, že plakáty byly na obřích obrazovkách tak kvůli tomu město mělo modro-oranžové zbarvení

*Píp*

Lololoshka si vytáhl z kapsy mobil a viděl zprávu od již neznámého člověka jménem "Ratoreto".

Ve zprávě byly souřadnice.

- Je to dům na ulici Kariérního růstu

- ? 

- Tyto souřadnice se nacházejí na ulici Kariérního růstu 

- Odkud to víš?

- Našla jsem si to u sebe -_-

- Okay...? Můžeš mi je poslat?

Raya se objevila a náhle se začala točit okolo sebe.

- Tady máš

Lololoshka se kouká do mobilu a viděl zprávu s adresou. Dal si adresu do mapy on s Rayou šli k danému jim místu. A vážně došli k nějakému domu pomerančově oranžovému domu s černými dveřmi. Stáli tam okolo pěti minut a nic se nedělo. Ale když už chtěli jít, dveře se náhle otevřely.

Ve dveřích stala mladá a hezká dívka 22 let s čokoládově hnědými vlasy, zelenýma očima a v černým Impérským obleku s fialovými pruhy a fialovou kytkou ve vlasech.

- Jsi Lololoshka?

- Ano?

A dívka ho zatáhla dovnitř do bytu a zavřela za nimi dveře.

- Dobře že jsi přišel, já jsem tak dlouho čekala až zase přijdeš do Alt-city, ty si nemůžeš představit co na tebe mám, já.....

- Teď se zastav. Kdo jsi? Odkud víš moje jméno?!A co se vůbec děje?

Dívka se na podívala se zvednutým obočím a pak si na něco vzpomněla:

-Aaaa vlastně ty nevíš kdo jsem, já jsem Keit.

Dala před sebe ruku na pozdrav.

- Těší mě, moje jméno už sama znáš)

-  Dobře, a.... Nevěděla jsem že máš nějakou hračku...

- Já jsem Raya Praim, jsem pet asistent Lololoshky a byla jsem s nim vždycky.

* Lololoshko, dělej ze  sebe blbce 

- Jo tak, že o mně nevíš všechno))

- Tak to jo, ale pozvala jsem tě ne za to aby jste  mě řešili, jak dobře tě znám.

Keit se otočila a šla ke stolu s počítačem.

Lololoshka se rozhlédl a viděl za počítačem zeď s fotkami a stikery jako v opravdových detektivních seriálech. 

- No co tam stojíš, pojď sem

Řekla Keit a ohlídla se na něj. Lololoshka se lekl, ale šel k ní.

- Ty někoho hledáš?

- Jo. Hledám svého bratra který zmizel okolo 9 let zpátky. Nikdo neví ani jak zmizel, v jeden den prostě zmizel.... A o čem jsme se teď bavili?

Náhle se Keit zeptala. Lololoshka nevěděl co se stalo, ale řekl:

- O tom jak tvůj bratr zmizel.

Znělo to víc jako otázky než jako odpověď na otázku Keit.

- Jo vlastně, no tak on v jeden den zmizel a už se domů nevrátil. Ale to je hrozně divný, že šel ven s kamarády a jen tak zmizel, že jo? Nikdo by to tak neudělal. On si ani svoje věci nevzal.

Lololoshka to všechno poslouchál a pořád mu vrtalo v hlavě proč Keit jednu dobu mluví a pak zapomína o čem mluvila. Připadlo mu to divné.

- Tak já nevím s čím ti  mám pomoc, hledat tvého bratra?

- Lololoshko podle konverzace kterou jsem slyšela chce aby si jí pomohl najít jejího bratra.

- No to jsem právě řekl!

- Prosím nehádejte se, jo chci od vás pomoc najít svého bratra to je vše co teď potřebuji 

- Keit, nebyly tam čokoládový tak jsem vzal jahodový

Náhle se dveře otevřely. Do bytu vešel chlapík s se stejným impérským oblekem jako má Keit ale už s oranžovými pruhy a dlouhými vlasy v culíku. Chlapík se koukl na Lololoshku a řekl:

- Tak ty jsi ten Lololoshka který může pomoct Keit najít jejího bratra. Keit já mám na tebe jednou otázky, kde bereš takové lidi?!

Mladík vypadal naštvaně i koukal se tak na Lololoshku

- No co stojíš?! Přiznej se že pracuješ na Imperiu! Po tobě to jde vidět hned! Oblečeného jinak než my a jediný kdo nosí brýle tak je Kavinsky nebo lidí pracující na Imperii!

- Tak tady to stačí Radane! Ty jsi vážně myslíš, že k nám přívedu agenta z Imperia! Ty mě tak špatně znáš?! 

Pak Keit řvala na Radana asi dalších 10 minut. Celou tu dobu Lololoshka stál za Keit a nechápal proč si Radan pomyslel že Lololoshka pracuje na Imperii.

- Ty vůbec nevíš jak vypadají obleky impérie a že Lololoshka je komisař! A vůbec ne jenom Kavinsky může nosit brýle a chci ti připomenout, že Kavinsky taky pracoval jako dohlízeč. Proto může nosit svojí bundu!

- No dobře dobře klid, máš pravdu okay?)

Znělo to jakoby to neříká vážně, a bylo to tak, protože Keit vypadala jakoby ho teď zabije.

- Tak nějak já asi už půjdu...

Řekl Lololoshka, muna co Keit se otočila k němu.

- Ty jsi pořád tady..? Tak, že jsi to všechno slyšel...?

-Jo. Ale to nevadí, to jsou vaše mezi vztahové problémy.

Keit a Radan se koukali na Lololoshku jako na blázna. Keit se koukla na Ravana a on zase na ni.

- Prosím tě, Lololoshko.... Em jak ti to mám říct

Pomalu a opatrně se snažila na něco naznačit.

- My s Radanem nejseme ve vztahu...

- No jakoby jsme ve vztahu, ale ne v romantickém.

Řekl naštvaně Radan. Nechápal jak si Lololoshka mohl myslet, že jsou s Keit ve vztahu. Lololoshka se začal omlouvat, a Keit ho uklidňovat, že to nevadí a Radan se otočil a šel do jiné místnosti.

- Tak já asi už půjdu domů.

- Jo jasné a promiň za nedorozumění.

- To nevadí tak papa 

- Papa, měj se hezky.

Lololoshka šel po ulici a přemýšlel nad tím co se dnes stalo. Ale pak se objevila Raya a začala se s ním o tom bavit. Oni si nevšimli jak se dostali domů a Lololoshka pochopil, že nic z toho co měl splnit neudělal a začal si o tom ztěžovat Raye. 

- Já ti ty materialy můžu udělat.

- A z čeho to chceš jak udělat, ze vzduchu?!!

- Z prvotní hmoty nebo-li PH.

- Co že prý?

- Z prvotní hmoty, tuto hmotu jsi už nacházel. Vzpomínáš si má tu včelu mutanta? Tak z ní si dostal prvotní hmotu.

Lololoshka nechápal o čem to Raya mluví, ale najednou jak to často bývá, jemu došlo o čem mluví.

- Tak to byl mutant?!?!

- Ano 

Na obrazovce Rayi se objevilo ^^ což znamenalo že byla ráda, že to Lololoshka pochopil. Lololoshka se vylekal a začal ječet jako malá holka, která viděla myš. No, ale Raye se to moc nelíbilo a píchla mu sedativum. Za minutu Lololoshka se cítil líp, ale ospale. Tak že Raya ukončila konverzaci, ale šťouchla do Lololoshky a prosila ho, že chce jít spát. On jí poslech a šel si lehnout. Ani si nevšimli jak venku se ztemnělo, protože už spal ve své měkké a teplé posteli.

 ***

- Díky že jsi přišel

Keit už běhala po pokoji a něco hledala. Z pod polštáře vzala klíč.

- Tady jsi byl. Takže,Lololoshko, já ti teď ukážu místo a nikomu o tom neříkej, dobře?

 Lololoshka kývl hlavou a Keit zalezla pod stolek s letáky a klíčem otevřela poklop a zmizela v něm. Za chvilku vylezla a řekla 

- Dlouho ještě budeš stát na místě. Zalez.

A zase zmizela. Lololoshka se pohnul směrem k poklopu a viděl jak daleko dole leze Keit. Jemu nezbývalo nic jiného než lézt za Keit do tmy. 

- Podle mých výpočtů je tady opuštěný bunkr a dole je nějaký pohyb

- Správně Rayo, okolo roku 2023 byl postaven tento bunkr, ale teď ho používáme jako černý trh.

Keit pověděla ještě něco o bunkru a když to dopověděla tak byli už dole. A opravdu, lidí bylo hodně, byl strašný hluk, všichni něco chtěli a někam spěchali. Zkrátka bylo to jako na obyčejném trhu, ale tady se prodávaly orgány jak zvířat tak i lidí, drogy od  pilulek po stříkačky, pistole, pušky, granáty tu byly taky, a hlavně se tady prodávali implantáty. Keit vedla Lololoshku přes ten obří dav lidí až došli k jednomu stendu s názvem "Operace od pana Creba". Za sternem stál člověk v bílém obleku a bylo vidět, že poznal Keit.

- No nazdar Keit, co tě sem přivedlo s.....

Chlapík byl vylekán. Zdálo se že poznal Lololoshku. Lololoshka se zeptat co se stalo a chlapík mu odpověděl.

- Vždyť jsi mrtví......

Lololoshka na chvíli nic a nikoho neslyšelo a neviděl. 

* Co to?! Jak jsem mohl umřít? Vždyť stojím přímo před ním. Pokračování příště.