Šimon Hvojník a tým
Zarostlá zahrada
Šimon zajímavě popisuje poznání zarostlé zahrady. Jen velká škoda, že nenašel poklad.
Hrozně dlouho jsme chodili kolem zarostlé zahrady.
Bylo tam křoví,spadané stromy,velké kameny,možná někde
vzadu i skála uplně jsem si představoval,že tam někde bydlí
domorodci s lukama a šípama a nějaká divná zvířata.
Jednoho dne přišel táta a řekl,že je tahle podivná zahrada naše.
Nejradši bych tam postavil pavilon pro zvířata.
Hrozně mě zajímalo jak tam všechni žijou.
Když jsem se tam šel poprvé podívat,prolejzal jsem spadanými
stromy a narazil na malou dřevěnou chatku.
Byla tam tma samé pavučiny,prach a špína.
Takže jsem čekal,že potkám dvouhlavého pavouka,šestinohou
myš nebo zlatého ptáka.
Chodil jsem po dřevěné boudě a hledal nějaké překvapeni nebo
poklad.
Najednou předemnou velká stará dřevěná rozpadlá skřín.
Ale byla zamčená.proto mě ještě víc zajímalo co je vevnitř.
Musel jsem se tam nějak dostat.
Hledal jsem něco čím bych ten zámek mohl rozbít.
Snažil jsem se celé odpoledne.
Pak jsem na stole našel krabičku s klíčem.
Klíč patřil k té skříni.
Byl jsem strašně zvědavý co tam najdu za ten poklad.
Odemykám,pomalu otevíram a vypadne na mě......... lopata.
- Recenze
Skupina
Vyhledávání článků