Přišli jsme  na nádvoří a rozdělili se do pokojů. Někdo spal před branou a někdo přímo na hradě na prvním nádvoří. Max, Kuba a Martin bydleli  na bývalé policejní stanici. Šli se tam vybalili a později hráli karty. V tom najednou Maxovi omylem jedna karta uletěla. Kuba navrhl, ať si pro ni Max dojde, ale Maxovi se pro ni nechtělo. "Zahrajem si o to, kdo půjde  kámen, nůžky, papír? Souhlasíte kluci?"Kluci s tím souhlasili a Martin řekl, že je to spravedlivé. Začali hrát a prohrál Kuba. Šel tedy on a najednou si po cestě  všiml té díry o které mluvil Martin.. Mohl si jí teď pořádně prolédnout.  Nebyla tak malá,jak čekal, ale byla velká. Ani ne tak moc široká, spíše  široká. Kuba tedy zašel pro kluky, aby jim to řek, že díra je hodná vyzkoumání,  ale najednou tam kluci nebyli. Kuba to šel říci paní učitelce do hradu, al

e tam učitele ani zbytek třídy nenašel. Šel tedy zpět do policejní stanice a najednou tam kluky zase našel. Kuba se jich zeptal: "Kde jste byli? “Vždyť jsme byli celou dobu tady”, odpověděl Martin. Max se zeptal: " A máš tu kartu”? 

Kuba na to:" Ne, ale našel jsem tu díru jak jsi jí Martin všiml. A představte si, že to není žádná malá díra, ale ale je hodně hluboká." 

Martin: " A je je v ní ? Kuba:" To nevím neviděl jsem tam. Nevíte, kde jsou všichni ostatní?"

Max: " Nevím, proč? "

Kuba:" Protože v druhém pokoji na hradě  nikdo není. "

Martin: "Nebudeme je hledat, neřešte  ostatní a pojďme se podívat na tu díru." 

Kluci souhlasili, šli se podívat na tu díru a ta byla najednou asi o dva metry jinde. 

Kubu napadlo, že se podívají až dolu. Max měl u sebe provaz,  Martin ho přivázal ke stromu a slanili  až dolu na dno. Když byli všichni dole, tak si Max všiml nějaké páky. Chtěl za ni chtěl zatáhnout, ale byla zarezlá, takže nešla dát dolů. Zkusili to tedy všichni najednou. Najednou se pohnula a otevřela se  pod nimi šachta do které všichni spadli. Vedle nich se otevřeli dveře, tak do nich vstoupili. 

Vstoupili do  bludiště, po několika minutách hledání našli východ, otevřeli dveře a  najednou se ocitli v pokoji, kde byli jejich spolužáci a také učitelé. Kuba se zaptel: "Vy jste nás hledali?"

Učitel odpověděl, že dlouho a všem se ulevilo, že se vzájemně našli.